NERV státu (Národní ekonomická rada vlády - nyní jakási protikrizová skupina odborníků) má jako jedno z doporučení zkrátit pracovní dobu. Předpokládám, že spolu se snížením platu. Nicméně tato myšlenka mi připadá nosná a asi zbytečně zavrhovaná. Ale plat by měl zůstat stejný. Kratší pracovní doba totiž dle empirických statistik zvyšuje produktivitu.

ERV nám navrhovat zvýšení daní spolu s krácením pracovní doby (platu). Kratší pracovní doba má zřejmě částečně řešit nezaměstnanost.

Já bych byl radikálnější a zkrátil pracovní dobu na 4 hodiny nebo to raději nechal na zaměstnavateli a omezil ji pouze zhora. Plat by měl zůstat stejný, protože bychom si zřejmě měli navyknout na paradigma, že 4 hodiny práce jsou průměrné maximum, které by se člověk měl vystavovat jedné činnosti.

Snahy poskytovat zaměstnancům formy relaxace formou team-buildingu jsou často komické v tom, že probíhají po skončení pracovní doby, kdy se pronajme hospoda nebo nějaké sportovní zařízení.

Možnost dovolené (placené dny, kdy člověk nemusí pracovat) poskytuje jen krátkodobou útěchu jako heroin. Podobně víkendy. Všichni to víme, a přesto se tváříme, že o tom rozhodl někdo jiný, a tedy myšlenka kratší pracovní doby za stejný plat má patřit do světa naivního teoretismu.

Přitom pozitivní vliv kratší pracovní doby na produktivitu je mnohokrát potvrzený fakt, který byl mým soukromým dojmem, nicméně na empirická potvzení jsem natrefil zcela náhodou nedávno. To mě velice zaujalo.

Ve Francii byla údajně zkrácena pracovní doba tím, že se zrušil pátek (tedy jen 4 pracovní dny). To je ale myslím špatným krokem správným směrem. Totiž myslím nepochopením problému, který může přesahovat ekonomické aspekty, a přesto s nimi souviset. Většina firem si uvědomuje, že spokojený zaměstnanec (relativně) má vyšší produktivitu. Podobně jako pseudopřátelské motto "Náš zákazník, náš pán". Přitom jakoby v podtextu cítíte to otroctví, které pro nás práce často bývá. Zejména co se týče času.

Odpočinek a skutečný význam práce

Člověk potřebuje odpočinek. To je asi málokdo schopen nebo ochoten popřit. Stejně tak máme přirozenou potřebu něco dělat. Někdy zastřenou leností nebo prokrastinací.

Nicméně ta touha po aktivitě je v nás přirozeně již od narození, kdy začínáme osaháváním předmětů, a časem si s nadšením hrajeme s LEGEm, stavíme hrady z písku.

Platil nás někdo za to, že si budeme hrát? Tuto otázku jsem zaslehl myslím v nějakém představení českého herce Jaroslava Duška nebo někoho podobného :) Ať už to byl kdokoliv, tvrdil, že máme pokřivený přístup k práci. Bereme ji jako něco, co nikdo dělat nechce, a proto jsme za to placeni.

Nikoliv tedy jako součást životního díla. Spíše jako ortel, který musíme protrpět. Ale dostaneme za to "chechtáky"/zelenou/prachy/koláče/jabka/love/..., které činí život snesitelnějším. Tedy dosti trpitelský přístup k životu, kde co nás baví je nám znechuceno, abychom to museli(!) dělat. A to většinu dne.

Dovolenou bereme jako fér systém, ale je to spíš pragmatismus tohoto babylonu, protože bychom se asi jinak zhroutili. Odletíme se vyvenčit za spoustu peněz někam na pláž, chvilku vypnout od toho šílenství.

Přitom by práce by měla být naší radostí. Součást našeho projevu životní energie a nadšení pro některou konkrétní věc. Ať je to hudba, stavba domu, rekonstrukce nebo programování, management.

Kratší pracovní doba znamená vyšší produktivitu

Při pohledu na statistické údaje poměru produktivity k délce týdenní pracovní doby je zjevné, že nejen historicky (zkrácením práce z původního 12 hod denně od pondělí do soboty) ale i dnes vede kratší pracovní doba k lepším výsledkům.

Tabulka: Produktivita práce v Evropě

 

Země Průměrný počet hodin 
(odpracovaných za týden)
Hodinová produktivita práce 
(EU15=100)
Belgie 35,2 124,5
Francie 36,4 121,2
Nizozemí 29,7 119,9
Německo 34,4 111,2
Irsko 35,3 106,9
Švédsko 35,7 104,0
Dánsko 34,5 101,6
Rakousko 37,5 99,7
Finsko 36,7 97,6
Španělsko 38,3 92,6
Velká Británie 36,4 90,5
Itálie 37,0 89,4
Malta 38,4 75,1
Slovinsko 39,9 72,3
Řecko 39,8 72,0
Kypr 38,9 67,0
Slovensko 40,4 61,0
Portugalsko 39,1 57,8
Maďarsko 40,1 55,8
Česko 40,5 53,6
Polsko 40,0 53,0
Estonsko 39,5 47,8
Litva 38,7 45,8
Lotyšsko 41,3 40,0
Bulharsko 41,0 31,4

 

Zdroj: Hans Boeckler Stiftung, Boecklerimpuls Nr. 20/2008

Z těchto údajů vyplývá, že například v Belgii se 7 hodinovou pracovní dobou ve výsledku udělají dvakrát tolik práce než u nás s 8 hodinovou pracovní dobou. V Holandsku mají dokonce o 5 hodin týdně méně než v Belgii (tj. 6 hodin, 29,7 hodin týdně) a přitom mají skoro stejnou produktivitu práce.

Lze jistě namítnout, že údaje mohou souviset s mírou odbornosti lidí daného státu či typem převažujících profesí, ale z těchto čísel je zřejmé, že kratší pracovní doba má skutečně zřetelný vliv na vyšší produktivitu.

Proč se tedy tyto znalosti o povaze pracovní doby neuplatňují více v praxi? Během finanční krize je její zkrácení navrhováno jako "řešení" rostoucí nezaměstnanosti. Ale pracovní doba může být jeden ze způsobů , jak řešit nejen krizi ale i náš přístup k práci samotné. Potažmo životu.

Pozdější chození do školy vede k lepším výsledkům

Například v Británii došlo na některých školách k pokusům posunout začátek výuky o hodinu později (na 9 hodinu). Výsledky byly fascinující. Došlo k dramatickému zlepšení výsledků žáků, děti si výuku oblíbily, a měly dokonce tendenci chodit večer samy spát. Potvrzuje to i přetrvávající dojem, že ten ustavičný stres a kvap neprospívá ničemu. Zřejmě stačí nechat děti prospat.

Místo toho ale český ministr školství navrhuje zavést další "maturitu" již v 5 třídě základní školy jako "řešení" problému podfinancovaného školství (skoro všude ve světě se dává nejméně peněz školství, aby se snad děti učily demotivaci rovnou ukázkově pozorováním deprimovaných učitelů?) Tedy přidá další stres a to ještě v tak raném věku. Navrhuje, aby tento test v 5 třídě rozhodl o tom, zda žák může nebo nesmí být později přijat na vysokou školu.

To zřejme z toho důvodu, proč i pracovní doba je dlouhá a práce povinná. Stejně tak i škola je povinná, protože nikoho by přece nebavilo se učit. Nebo ano? Platil nám dětem někdo za to, že jsme si hráli? Ne. Je to naše přirozená touha objevovat a tvořit. Myslím, že škola ji v nás spíše zabíjí, než že by snažila ji podpořit. Někdy podpoří, ale jde o drsný nátlak, a dokonce lepší prospěch vytváří dojem neoblíbenosti ve třídě. Něco jako kamarádit se s bachařem, zpívat si ve vězenské cele vězeňský řád. Nevytváří to tedy moc dobrou motivaci ke vzdělávání.

Reference:

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53979770-jak-z-krize-zvysit-dane-a-zkratit-pracovni-dobu

http://www.finance.cz/zpravy/finance/208344-eu-zeme-s-kratsim-pracovnim-tydnem-jsou-produktivnejsi/

http://finexpert.e15.cz/kratsi-pracovni-uvazky--vyssi-produktivita-prace

http://www.nasepenize.cz/agentura-standard-poors-zvysila-rating-cr-koruna-pote-prudce-posilila-9553

http://zpravy.idnes.cz/dobesuv-plan-kdyz-dite-na-zakladce-neslozi-testy-muze-jen-na-ucnak-1c0-/domaci.aspx?c=A111108_212231_domaci_brm

http://www.lidovky.cz/zacnete-ucit-az-v-devet-tlaci-experti-na-skoly-fou-/ln_domov.asp?c=A110901_212556_ln_domov_mc

http://www.novinky.cz/veda-skoly/243340-rakousti-lekari-doporucuji-zacatek-skoly-od-deviti-hodin.html

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/v-anglicke-skole-zvoni-o-hodinu-pozdeji-a-deti-se-lip-uci_210817.html

Autor
Website: http://mika.blog.idnes.czEmail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Programátor
Další články autora

  • Nikdo není dost moudrý nebo dost dobrý, aby formoval charakter jakéhokoliv dítěte. To špatné, co se děje s naším nemocným, neurotickým světem, je dáno tím, že jsme byli formováni. Dospělé generaci, která viděla dvě velké války a jak se zdá, se chystá spustit třetí by nemělo být svěřeno ani formování charakteru krysy. Read More
    A.S. Neill Zakladatel školy Summerhill
  • 1
  • 2
  • 3

Jazyk

Czech English French German Italian Portuguese Russian Spanish